Česká angličtina

Jak jsem se už zmínila, zvlášť malé děti nejsou schopné mojí angličtině rozumět. Zatímco dospělí zapojují asi i nějaké předchozí zkušenosti a sociální inteligenci, děti očekávají, že se vyjádřím zcela jasně. Taky nejsou vždycky tak ohleduplné, takže mi občas dají najevo, že s tímhle fakt nemají trpělivost. A to se nepouštím do nějak složitých větných konstrukcí.
Strkají se a dohadují se u stolu.
"Do you fight?" ptám se.
Dá se říct, že to zabralo, protože všech pět dětí zmlklo a zírá na mě.
"Do you fight?" opakuji a pro jistotu přidávám jasný posunek dvěma pěstmi proti sobě.
Zírání pokračuje. Přemýšlí.
Pak ten nejchytřejší zachraňuje konvezraci: Jo všichni jsme tady pětiletí, jasně five. Jen tady Ibrahim měl dneska narozeniny, je mu už šest.
Dobrý, krásně jsme si pokecali.