Tohle jsem dnes vyrobila. 104 vystřižených koleček z papírových talířů, nějaké vybarvování, slepování. Každé úterý chodím jako dobrovolnice na Bětčinu základku, do předškolní třídy.
Dobrovolníci z řad rodičů jsou vítání stále, zajišťují dozory o přestávce, doprovod na školní výlety nebo právě vypomáhají ve třídách. Nejčastěji ve třídě, kde je jejich dítě, což je pro mě zvláštní. Ale Bětčin pan učitel si bohužel vystačí, takže jsem byla ráda, když mě dobrovolničení nabídla Sheri, naše sousedka, která tuhle předškolní třídu vede. Jsem ráda, protože, zvlášť u těch nejmenších, dobrovolníci stojí úplnou frontu, je jich dost a dost. Dokonce myslím, že někdy má Sheri problémy další úkoly pro nás vůbec najít. A je pravda, že jí dobrovolníci ušetří hodně práce.
Odměnou za tuhle drobnou výpomoc mi je, že můžu ty tři hodinky poslouchat rodilou mluvčí, což je tady opravdu vzácnost :-) Celkem dobře rozumím indické angličtině, ruské angličtině, s trochou soustředění dám i čínskou angličtinu, ale ta pravá americká, ta mi dává zabrat.
Během samostatné práce dětí pak mám za úkol chodit po třídě a dávat samolepky těm, co už mají hotovo, a zlatým hřebem je dvacet minut při hraní Člověče nezlob se. Snažím se na sobě zapracovat, protože, a nevím, jak je to možné, ty děti vůbec nerozumí české angličtině :-)
A ještě pro zajímavost seznam jmen dětí ve třídě. Chci se je naučit, ale jsem tak ve třetině.
Žádné komentáře:
Okomentovat