Agriculture

Nevim, jak poznal, kde je

No jo, nikdo nepíše, jenom já. Původně jsem tenhle článek chtěl pojmenovat Beer, když ten minulej byl Bear, ale nakonec se celý víkend rozvinul do obsáhlejšího průzkumu místního zemědělství v Kalifornii. Zemědělství je významnou součástí místní ekonomiky. Kupříkladu jen mléka se tady v roce 2015 vyrobilo za 157 mld Kč, ale tím se zabývat nebudeme.

Víkend začal už v pátek ve 2PM PST, přišel za mnou kolega, že jdem na pivo, a odvezl mě do pivního baru v Milpitas. Moje znalost piva je hodně česká, takže 10 nebo 12. Tady jsem to rozšířil na pár dalších druhů, ale většinou na otázku odpovídám Anchor Steam, protože to znám.
Tady jsem byl úplně v háji na 2 LCD obrazovkách svítilo asi 30 názvů a ani jeden nebyl Anchor Steam. Navíc vedle stála lednice ze 150 dalšími druhy v lahvích.
Řek jsem OK a že si dám to první, kolega to schválil, jako že to je výborná volba a že je vidět odkud jsem. Číšník mi krutě naúčtoval 12 dolarů plus místní daň a hned jak jsem účet

Bylo až po první čárku - dole.

podepsal, tak zručně uchopil takovou větší koňakovku a načepoval po dně. Když viděl, jak vyděšeně se tvářím, řek, že to pivo je fakt hodně silný, ale jestli chci, tak mi dá rovnou ještě druhý. Nejdřív jsem mu chtěl vysvětlit, že správný pivo stojí dolar a musí to bejt aspoň půl litru, protože ta věc je hlavně na žízeň, ale pak jsem si uvědomil, že se to říct nedá a stejně by mi nevěřil. No co vám budu povídat, dal jsem si ještě dvě. Teď už jsem pečlivě hleděl jak na cenu, tak na množství, a přestože jsme se ideálu nepřiblížili nijak závratně, bylo to nakonec akceptovatelný.
Cestou domů jsem všechny tři deci v pohodě vypotil a cenu radši ani neprozradil. Týna mezitím plánovala výlet na víkend... asi jsem byl hodnej. Když jsem dorazil domů, řekla, že jedem do Napa Valley. Rázem jsem měl mnohem lepší náladu, skoro bych řek, že jsem byl rázem ve větší euforii než po těch třech mikropivech. Cesta ubíhala celkem klidně a jakmile se objevila první cedule Wine Tasting, byl jsem ve svém živlu. Jen rodina trvala na tom, že nejdřiv musíme do parku a do kempu a teprve potom zábava...

Úplně autentický

Plánovaná zábava byla ovšem návštěva místního mlýna, tedy historické památky, abych byl přesný. Tak jsem místo Wine Tasting pozoroval mlynáře v dobovém kostýmu, jak vykladá o nějakém šílenci, co ztroskotal někde u Monterey a našel si Mexičanku a postavil mlýn, a pak šel hledat zlato a nic nenašel, tak se vrátil a pak umřel....... a vína ani kapka. No ale umlel nám bezvadnou celozrnou bio mouku, ze který jsou nejlepší "pancakes" na světě, a že si jí musíme rozhodně koupit. Trochu mě překvapilo, když cena za mouku byla stanovená jako donation na mlýn, a víc mě překvapilo, že na každém balení je napsáno "Not for human consumption". Výhoda byla, že po nákupu mouky se mi to pivo už nezdálo tak dramaticky drahý. Ale hlavně už rychle na Wine Tasting, jenže po páté hodině už to není tak jednoduché, hlavně když v šest už člověk musí být v kempu. No naštěstí jsem si stihnul lahvinku koupit a ta mi trochu zlepšila náladu. Jen jsem si ji nalil do hrnečku a to byla chyba. Hrneček na kakao přímo vybízel Bětku k ochutnání. To bylo moc velké zklamání.
Další den už ke mně byla rodina milosrdná, hned poté co jsme zkoukli hromadu zkamenělých stromů a opravdový gejzír, tak konečně došlo na nějaké ty vzorky a příjemný odvoz domů.

PS: cestou domů mi dost vrtalo v hlavě, proč sakra vyráběj tolik toho mlíka