čtvrtek 21. prosince 2017

Americké Vánoce



 Tak stejně jako u vás je to tady na spadnutí. Jen to tady tak úplně není poznat. I když už se ochladilo na pouhých 13 stupňů přes den, a dokonce dnes byla jinovatka. Za poslední tři měsíce bylo celkem asi pět dní pod mrakem. (To jen abych vás naštvala 😊). Počasí ale není jedinou překážkou vánoční atmosféry. Část lidí tady Vánoce neslaví a ta druhá k tomu potřebuje Santu. Není úplně snadné vysvětlit, že v naší téměř totálně ateistické zemi, nosí dárky „small Jesus“.  (Ostatně kdo z nás to pořádně chápe, že?) Zatímco u nás mají Vánoce takovou až melancholicky tesklivou atmosféru s vůní zašlých časů, tady je to spíš čas radostný. (Pravděpodobně to bude souviset s tím počasím, protože marihuanu pro rekreační účely tady můžem legálně užívat až od ledna 2018). Američané milují legrácky a občas neváhají se sami také trochu „ztrapnit“. Takže zatímco kolem Halloweenu chodí i dospělí v kombinézách Mikimausů, teď zase všichni v Santovských čepicích. Přijdete k doktorovi a všechny sestřičky mají tyhle čepice. Přijdeme na balet a všechen personál má na sobě pyžama s vánočními motivy. Přijdete do školy a seriózní učitel, co má každý den pečlivě sladěnou košili, kravatu a sako – dnes – sobí parohy. Vánoční motivy – myslím Santa a jeho čepice, candy cane – zahnutá červenobílá lízátka, figurky perníčků, sněhuláci, sobí spřežení apod. jsou všude. Ponožky a spodní prádlo nevyjímaje.
Momentálně frčí taky náhrdelníky ze svítících lampiček na stromeček. Samostatnou kapitolou jsou „ugly“ svetry. Jeden den měl každý přijít v jednom takovém do školy.


Zatímco u svetrů a sobích parohů je jasné, že to má být vtip a nadsázka, u vánočních dekorací před domy si tím nejsem vždycky jistá. Ale začínám chápat, že část věci, u kterých jsem si říkala, jak si je ti Američané můžou obléct, koupit apod. tak byly z kategorie té nadsázky, co se na dálku nedala pochopit.

Tak přátelé,šťastné a veselé!

středa 20. prosince 2017

Česká angličtina

Jak jsem se už zmínila, zvlášť malé děti nejsou schopné mojí angličtině rozumět. Zatímco dospělí zapojují asi i nějaké předchozí zkušenosti a sociální inteligenci, děti očekávají, že se vyjádřím zcela jasně. Taky nejsou vždycky tak ohleduplné, takže mi občas dají najevo, že s tímhle fakt nemají trpělivost. A to se nepouštím do nějak složitých větných konstrukcí.
Strkají se a dohadují se u stolu.
"Do you fight?" ptám se.
Dá se říct, že to zabralo, protože všech pět dětí zmlklo a zírá na mě.
"Do you fight?" opakuji a pro jistotu přidávám jasný posunek dvěma pěstmi proti sobě.
Zírání pokračuje. Přemýšlí.
Pak ten nejchytřejší zachraňuje konvezraci: Jo všichni jsme tady pětiletí, jasně five. Jen tady Ibrahim měl dneska narozeniny, je mu už šest.
Dobrý, krásně jsme si pokecali.