Halloween je zase tady!

Česká drsná parta vyráží do ulic!

Nebylo toho málo...

...cca 412 ks.

Dia de los muertos

Oslavu největšího mexického svátku mrtvých jsme navštívili v Oaklandu, v jednom z nedalekých měst. Byli už jsme připraveni na cukrové lebky a rodinné oltáře připomínající zemřelé, kde kromě fotek najdete oblíbené jídlo a pití zemřelého a květiny (často afrikány), které svou barvou zahánějí zlé duchy.

Lidé si často zdobí obličeje nebo se oblékají do oblečení se symboly kostlivců.

Pro děti tady nechyběly kolotoče a houpačky, protože Den mrtvých má být hlavně zábava.

Největším zážitkem byly rozhodně tradiční aztécké tance.

 Místní šaman uměl skvěle troubit na lasturu a taky nabízel očištění od zlých duchů. (Nevím proč, ale nám ho nenabídl).

Lassen Volcanic National Park

Vzadu je vidět jezero, které je v mapě
 nazváno "vroucí" ovšem objeví se zde
jen pár bublinek sem a tam a i kdyby se to
smělo, tak by jsme se nejspíš stejně nevykoupali.

Bumpass Hell- Lávky nad vroucí párou,
odporně zapáchajícími výpary síry a bouřlivými
horkými prameny jejichž voda má barvu
od šedomodré po bílezelenou.

Bublající bahno...

Lassen Volcanic je národní park o podobný Yellowstone. Je menší ale rozhodně stojí za to se tam podívat. Chráněný je hlavně kvůli vulkanickému původu. Dominantou parku je vulkán Lassen Peak, největší sopečný dóm na světě. Je možné najít zde nejen vulkány, čoudící síru a vroucí tůňky nejrůznějších barev, ale i klidná horská jezera a louky.

Park Lassen Volcanic byl někdy trochu
pustý,  obzvláště v blízkosti kráterů, kde kvůli
sopečnému prachu nerostlo moc rostlin.
Ovšem barevnost kopců a kamenů vytvořených
sopečnou činností dodávala celé
oblasti veselejší ráz.

V tomhle parku je dost sněhu v zimě.
Teď tu však bylo skoro čtyřicet stupňů
a sníh jen na obzoru.

Tyto kameny vypadají jako halda suti, ovšem jsou to nejspíše pozůstatky z výbuchů sopek (dnes již nesoptících) všude okolo. Nebyli jsme tam tak dlouho, ale hádám, že takhle čoudí 24 hodin denně.

Tohle jsem zkrátka vyfotil cestou, jelikož se mi to líbilo...

Earthquake

Je to tady seismicky aktivní oblast. San Andreas zlom. Než jsme sem jeli, děti se ptaly, jak často je tu zemětřesení. Odpověděl jsem, že tak jednou za třicet let. Né, že bych lhal…. , ale pravda to nebyla ani trochu.

Zemětřesení je tu skoro každý den. Vetšinou si toho člověk ani nevšimne. Doma vlastně nikdy, protože v přízemním domku to fakt není cítit vůbec. V práci sedím v prvním patře a zpočátku jsem měl občas pocit, že projíždí vlak. Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem pochopil, co to je, a to přesto, že moc dobře vím, že u mojí práce žádná trať nevede.

Včera večer jel větší vlak. Ve skutečnosti největší za poslední tři roky. Chvíli jsme se po sobě jen tak dívali a pak to skončilo. Jen kolegyně, co právě přijela z Mexika, byla trochu bledá.

https://earthquaketrack.com/v/sf/recent?mag_filter=4 

PS: Ani žádnej adrenalin se mi nestihnul vyplavit….

Neviděla jste tudy běžet děti?

Jedna učitelka nám ve škole pro dospělé vyprávěla úsměvnou historku. Jeden z jejích nejlepších studentů zapomněl ve třídě peněženku. Ona mu volala, že je peněženka u ní v kanceláři a že si ji může vyzvednout. Student ale po telefonu ničemu nerozumněl, ani kdo volá, ani o co jde, zkrátka zatímco při osobním kontaktu to zvládal, teď nepochopil ani slovo z toho, co se mu učitelka snažila říct. Ha, ha, ha.
Objednávám místo v kempu:
"A kdy přijedete?!
"On Saturday."
"Thursday?"
"No, Saturday."
"Kdy?"
"On Saturday."
"Yesterday???!!"
"On Saturday."
"Ok, raději mi řekněte datum."
Bože, ještě že není třináctého, to neumím vyslovit vůbec.

Nejlepší narozeniny

Slavili jsme moje narozeniny s tátou, jezdili jsme na kole po Monterey. Zastavili jsme na pláži. Anežka viděla něco ve vlnách. Mysleli jsme, že to jsou lachtani, ale měla jsem štěstí…. protože tomuhle neuvěříte…..

… viděli jsme DELFÍNY!

BETy