Řidičák

Je to celkem legrace, dělat po dvaceti letech ježdění znovu řidičák. Prý mám zlepšit couvání, ale to jsme věděli. Od pátku tedy řídím konečně legálně.
Zkušební komisaři mají nevím proč žluté pláštěnky, ale možná jen v deštivých dnech. Jedete svým autem, což je výhoda.
Jízda byla celkem hračka, ale teoretický test, který jsem dělala někdy v listopadu, byl oříšek. Připravovala jsem se dlouho a řadě otázek jsem moc nerozumněla. Testy mají dostupné v milionu verzí, samozřejmě v čínštine, hindi, ruštině, farsí a nevím v čem ještě. Těsně před testem jsem řešila nějaké administraticní věci se dvěma úředníky. Šlo to ztuha, ta komunikace. Na jejím základě se mě oba dva nezávisle na sobě ptali, jestli jsem si jistá, že ten test chci opravdu dělat v angličtině. No, a vzhledem k tomu, že nejlepší, co mi nabídli, byla chorvatština, tak mi nic jiného nezbylo.

Americké občanství

Ještě jedna fotka z vánočního večírku. V čele stolu, vlevo, s vidličkou v ruce,

stojí můj spolužák David. Je fajn. Jako jediný z naší třídy má americké občanství. Anglicky umí asi jako já. Celý svůj život, až do loňského roku, žil na Tchaj-wanu. Jak to jde dohromady s americkým občanstvím? Jeho maminka, stejně jako řada dalších z jejich země, přijela před cca 25 lety porodit amerického občana do Kalifornie. Pro jistotu. Mohlo by se mu to hodit. Tomu říkám hodně promyšlená budoucnost.

Po letech zase studentkou

Jak už jsem psala dříve, i já tady chodím čtyřikrát týdně do školy. Kurzy pro ty, kteří se sem přistěhovali a chtějí tady žít, jsou zadarmo. Tedy zatím. Jsem teď ve třídě pro pokročilé, kterou učí Yelena. Ano, je to legrační, ale ve svobodné americké zemi, kam jsem doputovala z provinčních Čech, zlepšuje moji angličtinu učitelka ruské národnosti. (Musím se tiše přiznat, že přijmout tuto skutečnost pro mě bylo překvapivě těžší, než kdyby mě učila žena v burce). Yelena sem přišla před třiceti lety z Tádžikistánu, její jazykové znalosti jsou dokonalé, nicméně je třeba říci, že americkou výslovnost nemá. Ale to tady ostatně nikdo. V naší třídě převládají Číňané, někteří jsou z Tchaj-wanu. Jsou tady dvě Indky, dvě Mexičanky, dvě Francouzky a jeden Francouz, dvě Polky, Bulharka, Kazaška, Ukrajinka, Rus, Nepálec, holka z Afghánistánu atd . Je nás asi čtyřicet, ale třída se pořád obměňuje, jak lidé začínají chodit do práce, nebo studovat na college, nebo se stěhují jinam. Naše studijní témata jsou hodně výchovná, minule jsme si připravovali esej o naší profesní dráze v Kalifornii. To mě tedy moc nebavilo, zvlášť když jsem tady „jen“ na dvouleté „dovolené“. Teď rozebíráme zdravý životní styl, tak to je zase pro změnu úsměvné, učit se od Američanů o zdravé stravě ;-)) Ale za možnost chodit do školy jsem nesmírně vděčná, jelikož je to jediné místo, kde se potkám s lidmi, navíc s těmi, co jsou na stejné lodi jako já. A někdy je fajn jít místo školy jen tak na kafe :-)

Naše třída i s paní Kaplanovou na vánočním večírku, který jsme si uspořádali.

Fremont, San Jose a San Francisco

Když jsme odjížděli z Čech, tak jsem obvykle říkala, že se stěhujeme do San Francisca. Někdy jsem říkala, že do San José, protože to taky někdo může znát, hlavně kvůli Sharks (že jo, Dari :-) Tahle hrubá lokalizace stačila pro pohled z Evropy, teď ale mám pocit, že bych měla lépe objasnit, kde to vlastně žijeme. Oblast zálivu, Bay Area, jak tomu říkají místní, je tvořena souvislou zástavbou okolí San Francisca, která má rozlohu 17 000 čtverečních kilometrů (Středočeský kraj má 11 000). Formálně je tahle zastavěná plocha rozdělena na několik měst, mnohdy si ale nevšimnete, že vůbec projíždíte z jednoho města do druhého. Žádná nezastavěná plocha se tady prakticky nenachází. Když chcete vyrazit do SF, počítejte s tím, že v autě strávíte minimálně hodinu a půl. Na tom ztroskotala moje představa, jak si budu vyrážet do velkého města za kulturou. Do San Jose se dostanete za půl hodiny, ale tam zatím také nevím o nějakém kulturním vyžití.

Fremont je „město“, do kterého se lidé stěhují kvůli kvalitním školám. Je jimi vyhlášený a to je příčinou toho, že se tady ceny nemovitostí a pronájmů šplhají dost vysoko. Ale hodně lidí, hlavně z Číny a Indie, se stěhuje do Kalifornie především proto, aby zajistili svým dětem lepší budoucnost, takže kvalitní školy jsou pro ně na prvním místě. Proto tady žijí hlavně Indové, Číňani a v některých lokalitách Mexičané. Američanů tady moc nepotkáte.

Jak moc se hodí slovo město k popsání Fremontu, to je častým tématem vtipů, kterými se se svými přáteli z Evropy častujeme. Není tady žádné centrum, nejen historické, ale prostě žádné místo s krámky a pěší zónou. Není tady žádná příležitost ke kulturnímu životu. Je tady několik shopping center a pak domy a domky. Celkem tu postrádám nějakou osobitou kavárnu s dobrou kávou. (Starbucks je samozřejmě u každého obchoďáku). Místními skvosty jsou Elizabetino jezero, hezký park s jezerem, kachnami a stromy, a pak misie San Jose. To je starý a pěkný kostel, centrum původní misie, s malinkou zahrádkou a pidi křížovou cestou vedle sebe. Co si budeme povídat, Fremont je pěkná díra. My, co jsme přišli z Barcelony, Sofie, Paříže nebo z Prahy, tady trochu trpíme.